Doufám, že se mě v dohledné době někdo zeptá, jestli jsem gay, abych mohl pronést tuto větu, kterou jsem právě teď vymyslel:
"Jsem teplej jako pelíšek plný koťátek!"
Teď jsem byl v Hornbachu.
Přiběhlo ke mně nějaké štěně, mazlilo se se mnou a pak mi začalo okusovat pantofle, které jsem měl obuté. Moc jsme si to užívali.
Pak doběhla jeho panička a řekla mu, že jsem fuj. 🥹
Kurýr mi dovezl živej plot a řekl, že doufá, že ho uvidí vyrůstat.
Že lidem někdy vozí stromky a ty lidi si pamatuje. A ty stromky taky. A dycky kouká, když jede kolem, že dovezl takový malinký stomečky a už jsou z nich pořádný stromáci.
💚
Byl jsem v zahradnictví, kde mají koutek s řezanýma kytkama. Tak jsem tam nakoukl a chtěl jsem dvě růže.
Paní prodavačka mi ledově sdělila, že sudý počet kytek se dává na hrob a ne do kytice.
Pani, já kupuju dvě, aby jim nebylo smutno, až budou doma ve váze!
J: "Musíme vyhrát ve Sportce."
P: "Proč tentokrát?"
J: "Já chci kovaný vstupní dveře."
P: "Tak to si snad můžeme dovolit..."
J: "Jenže se nehodí na nás dům!"
Já jsem v práci do dokumentace napsal "hovnoty" místo "hodnoty". Sám jsem na to přišel, sám jsem to opravil a byl jsem jediný, kdo to viděl.
Tak to musím napsat sem, aby o to svět nepřišel.
Objednal jsem si dva náhradní rotační katráče do vysavače. Přišly tři! Hurá, mám jeden zadáčo!
Ale pak jsem si řekl, že když ten lepší svět nebudu dělat já, tak kdo teda?
Tak jsem jim napsal, kam mám ten jeden navíc doplatit.
Já jsem poslední dobou takovej smutnej.
A pak mě napadlo, že bych mohl jít osprchovat kytky, protože to je pak hned všechno lepší.
Tak jsem šel osprchovat kytky a je to lepší.
*plánujeme dovolenou*
P: "Hele, Dijon! Byli jsme v Kremži?"
J: "Ne."
P: "Já tam byl, takže teď Dijon, abych měl ty hořčičný města."
J: "Ještě Plnotuč ti chybí."
Dneska ráno jsem se vzbudil a řekl jsem si: "Jasmíne, dneska se namaluješ, po roce si vezmeš podpatky a půjdeš si udělat další švihlou sexypózu k lesu."
A kdo jsem já, abych odporoval?
Právě jsem si do košíčku naházel knihy na 2 tisíce.
Díky tomu, že jsem to hned neobjednal, jsem uspořil 2 tisíce.
Tyjo, mám 2 tisíce. Mohl bych si teda koupit ty knihy.
Nebo je nekoupím ještě jednou a budu mít 4 tisíce navíc!
Lidi, víte, jak kočky ducají hlavou do věcí, když jsou spoko?
Tak normálně můžete dělat to stejný! Ducat svou hlavou do kočky! Je to fakt dobrý, teď jsem to vyzkoušel.
Tohle je suverénně moje nejmodelkovější fotka, protože se na ní nehihňám a mám takový vážný výraz, který trval asi 3 vteřiny.
A ten mokrý flek na zemi není ode mě.
Jsem se probudil. Všude tma.
Vzal jsem z podlahy kalhoty a chtěl si je obléct.
Pak jsem zjistil, že je to kočka, která spí vedle postele.
Nikomu se nic nestalo.
Jeden týpek mi kdysi řekl, že by se mnou chtěl chodit, ale musel bych přestat mluvit jako muž.
Řekl jsem na to "aha", protože mi to přišlo dost zajímavé.
Dnes, když jsem si na to vzpomněl, mi to také stále ještě přijde dost zajímavé, tak si to sem jdu napsat.
Začal jsem pracovat na stropě čítárny.
Je to celkem náročné. Hlavně proto, že stojím na židli, na které je balík parket – díky tomu dosáhnu na strop, ale zase mám závrať.
Toto cukroví jsem vymyslel sám.
Říkám mu Ježišmankotky a chutnají přesně tak, jak vypadají.
Pro dokreslení uvedu, že jsem do nich úplně sám ručně strouhal pekanové ořechy.
Už jsem celé věky nedal prdelatou fotku. Odřízl jsem vršek, protože mi dorůstají vlasy a vypadám jako strejda Skrblík.
Díky tomu můžete dát snadněji srdcana a ocenit tak moji snahu!
Já velice rád kupuji lidem mýdlo. Jakože takové ty tuhé kostky v pestrých obalech.
Mám rád mýdla. Mýdlo je velký voňavý kamarád. Různobarevný artefakt, který pěkně pasuje do tlapičky.
A až vás tak jako úplně neba, tak ho prostě vymydlíte a je.
Taky máte tak rádi kostky mýdla?
Včera odpoledne jsem chtěl objednat Rohlík. Zapomněl jsem na to. V noci jsem si vzpomněl, ale řekl jsem si, že jistě mám co jíst.
Ráno jsem odhalil, proč mě to v noci tak trápilo.
JÁ.
VLASTNĚ.
NEMÁM.
KAFE.
Možná je to můj poslední tweet.
Já někdy ukazuju svým rostlinám fotky, na kterých jsou ony, když jsem si je donesl domů.
A pak se společně smějeme tomu, jak byly tehdy malý.
Dělal jsem to už před karanténou.
Lidi, musím vám něco říct.
Mám vás tady moc rád. Jste prostě všichni moc hodní (nejenom jak mi chválíte moji sbírku kvítek a ujetý selfíčka, kterýma si něco kompenzuju) a je s vámi hřejivá legrace.
Prostě jsem rád, že tu mám v telefonu hromadu takových vtipných a milých osob ♥️
Já jsem měl už asi 10 dní problémy s bolestí břicha.
Tak jsem o tom včera napsal paní doktorce popisný e-mail.
A ona mi odpověděla, že to budou asi bloklá žebra, že mám být v pohodě.
No a dneska jsem se probudil a už mě nic nebolí.
Mám rád tohle e-léčení.
Obvykle sem dávám prdelaté fotky, tak teď jednu břichatou.
A s těma hnusnýma dveřma jsem ještě furt nic neudělal. Och já. Ale snažím se to zamaskovat hromadou vánočních světýlek.
Kočka dole hrozně huláká a chce, abych se šel na něco podivat.
Já se asi ale nechci jít na to něco podivat.
Proč to prostě nemůže úplně normálně sníst? Proč se na to musím jít vždycky podivat?
Dostal jsem od Pepana tyto krásné domácí papučky. Hlavně mému hojícímu se puchýři velmi lichotí.
A ano, furt jsem nižší než Pepan.
Ano, mám na sobě vánoční pyžamo. Moc se k tomu hodí.
Víte, jak mi nefunguje ta varná konvice, ohřívám si vodu na sporáku a čekám na dodání nové?
Tak jsem tu původní nakonec opravil. Tedy budu mít dvě varné konvice.
BUDU MOCT POŘÁDAT ZÁVODY!
Dneska jsem hrozně moc zapracoval na jednom traumatu, který mám.
O to trauma se tu dělit nechci, chci se podělit o to, že se mu snažím udělat domeček mimo můj domeček.